Po stopách našich absolventů: Letošního absolventa Jana Obořila oslovila Daniela Kulheimová

Jak a kdy jste se poprvé dostal k chemii? Co nebo kdo u Vás probudil zájem o tento obor?

Když jsme ve škole začali mít chemii, tak mi táta vštěpoval, že to není pořádná věda, a mně to tak taky přišlo – byla to pro mě hromada nelogických empirických informací. Další rok nás chemii začal učit pan učitel Zouhar, a jako jedno z prvních témat nám přednášel o galvanickém pokovování. Tou dobou jsem chtěl pokovit plošný spoj, tak jsem využil nově nabytých znalostí, koupil jsem si dvě kádinky a pár prvních chemikálií. Experimentování a hraní si s chemií mě začalo opravdu bavit, postupně jsem si kupoval další chemikálie a sklo, začal jsem si o chemii víc číst… A všechno ostatní přišlo už samo, hlavní je opravdu jen zájem.

Jakým způsobem se věnujete studiu přírodních věd (zejména chemie) ve volném čase a co Vás na tom nejvíce baví?

Řekl bych, že hodně lidí si myslí, že po škole přijdu domů a jen tak si počítám příklady z učebnice. Omyl – to bych se asi unudil k smrti. Aby se člověk něco opravdu naučil, tak to musí zažít. Když jsem s chemií úplně začínal, tak jsem zkoušel experimentovat doma, potom jsem postupně také začal řešit různé olympiády a korespondenční semináře. S tím přicházela různá soustředění a tábory, kde jsme měli přednášky od lidí, co se chemii věnují celý život, a mohli jsme si vyzkoušet práci v opravdové laboratoři. V ten moment člověk zjistí, že chemie není jen učení se do školy, ale fascinující věda, která opravdu dává smysl a je užitečná.

Takže jak jsem se naučil chemii – nenaučil. Občas jsem si něco ze zvědavosti přečetl na internetu, jezdil jsem na soutěže, soustředění a tábory, a prostě jsem si užíval toho, že dělám něco zajímavého.

Co pokládáte za váš největší úspěch, z těch mnoha vyhraných olympiád světové úrovně, velmi úspěšného řešení SOČ atd.?

Přírodovědné soutěže nejsou o úspěchu, ale o zážitku – proto se taky pořádají. Diplomy se sice hodí, když se chci někam hlásit (na výzkum, brigádu, školu), ale jinak je to prostě kus papíru. Nejvíc si cením těch soutěží, kde jsem nabral zajímavé zkušenosti a potkal zajímavé lidi. Díky IChO (kde jsem nikdy nevyhrál) jsem objevil různá nová odvětví chemie a co všechno chemie vlastně je. Na SOČ jsem zase zjistil, že všem je úplně jedno, jak zajímavou práci člověk dělá. Všechny zajímá jen to, k čemu to bude. A že ve vědě bohužel není důležité jen něco vymyslet, ale hlavně všechny přesvědčit, jak je to důležité.

Jaké jsou vaše plány po ukončení studia na naší škole?

S tím si zatím nejsem úplně jistý. Plánuji studovat obor Natural Sciences na Cambridge, a potom bych se chtěl věnovat výzkumu. Je to ale hrozně kompetitivní a stresující zaměstnání. Tak nevím, jestli se nakonec nerozhodnu dělat něco úplně jiného.

Back to Top