Po stopách našich absolventů: MDDr. Eva Kozumplíková Hopkinson odpovídala na otázky Ady Hlaváčové

Ve kterém roce jste maturovala a který z oborů jste studovala?

Jsem absolventkou osmiletého studia na Klasickém gymnasiu Brno. Naše výuka probíhala ještě v budově nacházející se na Plovdivské ulici v Žabovřeskách a v posledních dvou ročnících také na Vejrostově v Bystrci. Absolvovala jsem jej v roce 2007. Jako maturitní předměty jsem si vybrala český jazyk, angličtinu, francouzštinu a biologii, i když jsem jako volitelný seminář měla navíc chemii. To mi pomohlo dobře se připravit na přijímací zkoušky na LF.

Pamatujete si, proč jste se rozhodla studovat právě naše gymnázium?

Věděla jsem, že se po páté třídě chci dostat na gymnázium. S výběrem mi tehdy pomohli rodiče. Volba byla jednoznačná – kvalitní jazykové zaměření včetně klasických jazyků na Klasickém gymnasiu. Vzpomínám si, že jediná nevýhoda pro mě bylo dojíždění hodinu s několika přestupy přes celé město.

Co vám dalo studium střední školy?

S dnešním odstupem můžu jednoznačně říct, že těch hlavních přínosů je hned několik. V první řadě to je schopnost se samostatně a systematicky učit. To bylo obrovským přínosem hlavně při navazujícím studiu na lékařské fakultě, i když množství učiva a zdrojů bylo samozřejmě nesrovnatelné.

Dále potom perfektní jazykový základ. Latina a řečtina mi pomohly při učení dalších cizích jazyků – francouzštiny, italštiny, angličtiny. Vytvořila jsem si i základy němčiny.

V neposlední řadě mám z prostředí střední školy hodně kamarádů. S mnoha z nich se dnes setkávám nejen jako s kamarády, ale taky profesně, protože se stali našimi pacienty.

Vybaví se vám nějaká hezká vzpomínka na vaše studijní léta, o kterou byste se s námi podělila?

Moc hezké vzpomínky mám na náš výlet do Budapešti v septimě. Díky tomu, že mluvím plynně maďarsky, měla jsem funkci organizátorky a tlumočnice. Všechno, co jsme si těch pár dní plánovali, vyšlo skvěle. Mimo jiné jsme navštívili pozůstatky římského města a vojenského tábora Aquincum a výstavu představitele op-artu Victora Vasarelyho.

Máte titul MDDr., na jaké univerzitě jste ho získala?

Studium klasických jazyků mi dalo hodně. Přesto jsem se rozhodla pro studium lékařské fakulty. Po úspěšném složení přijímacích zkoušek na všechny vysoké školy, o které jsem měla zájem, jsem se rozhodla pro studium na Masarykově univerzitě v Brně.

Věděla jste, kam chcete po maturitě směřovat nebo jste se dlouho rozmýšlela? Co bylo impulsem?

Studium na LF mě vždy lákalo. Chtěla jsem pomáhat lidem, pacientům. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci a celosvětově se vyskytujícímu onemocnění COVID-19 je tento pocit důležitější než kdykoliv jindy. Hlásila jsem se na všeobecné a zubní lékařství na Karlovu univerzitu, Masarykovu univerzitu a Univerzitu Palackého. Taky na filologii anglického a francouzského jazyka na filozofickou fakultu MU a na učitelství francouzského jazyka na pedagogickou fakultu MU. Přijali mě na všechny obory, na něž jsem se hlásila. Do posledních dní před zápisem jsem zvažovala, jestli si vybrat zubní nebo všeobecné lékařství. Nakonec jsem zvolila zubní lékařství a bylo to to nejlepší rozhodnutí.

Jaká je vaše specializace v oboru stomatologie?

Během studia jsem byla klinické stáži na oddělení orální a maxilofaciální chirurgie v Tel Avivu a na bezmála ročním studijním pobytu na univerzitě Tor Vergata v Římě. Obě zkušenosti byly skvělé.        Po návratu jsem přemýšlela nad specializací z chirurgie a zároveň mě od začátku velmi naplňovala práce a pomoc dětským pacientům. V únoru loňského roku jsem úspěšně složila profesní zkoušku z parodontologie. Jde o chirurgický obor, který se zabývá léčbou zánětu dásní a závěsného aparátu zubu. Mimo to dál přetrvává má láska k práci s dětskými pacienty, takže některé dny to u nás v ordinaci vypadá, že ošetřujeme výhradně jen děti.

Jaké máte plány do budoucna?

Na téma plánů do budoucna je podle mě trefný citát: “If you want to make God laugh, tell him about your plans.” Pokud chcete Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. Přesto do určité míry ráda plánuji. Ráda bych dál pomáhala našim pacientům a poskytovala jim péči na nejmodernější úrovni. V osobní rovině bych byla ráda, abychom byli všichni zdraví, a aby školy jako naše gymnázium pokračovaly dál ve vzdělávání studentů minimálně do té doby, než se jejím úspěšným absolventem stane třeba i můj syn.

Poslední otázka, chtěla byste něco vzkázat nám, současným studentům?

Vzkaz pro současné studenty? Najděte správný balanc mezi povinnostmi-učením a zábavou. Vztahy, které budujete teď, s kamarády nebo s profesory, jsou jedinečné. Některé z nich skutečně budou trvat dlouhé roky – v mém případě je to už 21let. Jsou to neopakovatelné roky a další ještě lepší roky přijdou na vysoké škole. A po ní… Třeba už teď znáte svého budoucího manžela nebo manželku, jen o tom nevíte, anebo je potkáte až později, v univerzitní knihovně.

Back to Top