Po stopách našich absolventů: Mgr. Alžběta Rádsetoulalová odpovídala na otázky Tatiany Zemanové a Julie Keřkovské

Proč jste podala přihlášku právě na GYBY?

Pokud si dobře vzpomínám, v době, kdy jsem se na gymnázium hlásila já, bylo možné podat si přihlášku jen na jednu nebo dvě školy. Já od malička chtěla studovat francouzštinu a tak, když jsem se během dne otevřených dveří dozvěděla, že na škole ta možnost je, už jsem neváhala. Škola mě zaujala už tehdy, oproti mé základní škole byla výborně technicky vybavená, krásně barevná a působila na mě velmi přívětivě. Přes to všechno ale musím dodat, že jsem v těch jedenácti letech byla samozřejmě závislá především na výběru rodičů, a dala jsem tak hlavně na ně.

Jaký obor jste studovala?

Osmiletý.

Co jste si odnesla ze studia na naší škole? Jaké máte vzpomínky na maturitu?

Ze studia jsem si odnesla výborné kamarády, nadšení pro studium a vědomí, že když člověk chce v jakékoli doméně života uspět, musí na sobě tvrdě pracovat. Mí spolužáci byli, myslím, všichni velmi nadaní a v takové třídě nebylo mnohdy jednoduché vyniknout. Díky tvrdé konkurenci a těmto nemilosrdným kritikům jsem pak ale i na vysoké škole byla zvyklá klást si laťku vysoko, což se mi často vyplatilo.

Na maturitu mám vzpomínky jen dobré. Za „svaťák“ se mi podařilo pěkně naučit, takže jsem během zkoušení byla klidná a skoro bych řekla, že jsem si celý den užila. Jediné zaškobrtnutí jsem si prožila ve zkoušení z francouzštiny, když jsem si nebyla schopna vzpomenout na jméno Céline Dion. To tehdy polekalo nejen obě paní profesorky, ale i pana zástupce, který už čekal na zkoušení z angličtiny a naší francouzské konverzaci nečekaně dobře rozuměl.

Máte nějaké oblíbené vzpomínky na naše gymnázium?

Ráda vzpomínám na přespávání ve škole, které jsme během Vánoc absolvovali v primě, na lyžařské výcviky nebo na výlety do Itálie, Anglie a Francie. Z těch běžnějších momentů mi utkvěl závěr studia a poslední zvonění.

Změnila se škola nějak od doby, co jste tu studovala?

Změnila se velmi. Řekla bych, že s novým vedením rozkvetla – zmodernizovala se a otevřela studentům i rodičům. Komunikace s učiteli i vedením je jednodušší a efektivnější, což mě velmi těší, stejně jako větší a větší zastoupení moderních výukových nástrojů a metod.

Jak jste se cítila, když jste začala učit na GYBY?

Z počátku nejistě, nevěděla jsem, jak jednoduché pro mě bude „přepnout se“ ze studenta do učitele, nakonec ale vše proběhlo bez sebemenších problémů a od prvního dne si hodiny užívám. Doufám, že podobně to mají i studenti.

Jak byste chtěla naše gymnázium posunout dál?

Myslím, že na takovou otázku je příliš brzy, pořád si ještě zvykám. Za sebe ale mohu říct, že se ve výuce předmětů pokusím přiblížit hodiny více reálnému životu. Abychom se studenty pracovali na těch kompetencích, které v životě využijí, a aby z nich mohli čerpat po zbytek života.