Jan Obořil zopakoval svůj mimořádný úspěch na Mezinárodní chemické olympiádě IChO, tentokrát v Paříži

Ve dnech od 21. do 30. července 2019 proběhl v Paříži 51. ročník Mezinárodní chemické olympiády (IChO). IChO je celosvětově nejvyšší kolo chemické olympiády pro studenty středních škol. Letošního ročníku se účastnili studenti z 80 zemí, každou reprezentují nejvýše 4 zástupci. Studenti z České republiky získali čtyři medaile – jednu zlatou a tři stříbrné.

Zlatou medaili získal a celkově 10. místo v mezinárodní konkurenci obsadil Jan Obořil ze třídy 7A8, letošní 8A8. Je to po jeho úspěchu v minulém ročníku opět umístění mezi prvními deseti mladými chemiky na světě.  Je opravdu obdivuhodné, jak skvěle si vedl v obrovské konkurenci soutěžících z celého světa.

https://icho2019.paris/en/resultats/

Honza se chemii věnuje systematicky a s obrovským zaujetím. Výsledkem jeho práce v tomto školním roce byla také odborná práce, s níž soutěžil v soutěži SOČ, kde obsadil 2. místo na celostátní přehlídce prací Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v oboru Chemie. Tématem práce byla „Syntéza nových inhibitorů proteinových kináz“. Honza v ní zpracoval návrh a provedl první experimentální syntézy nových sloučenin, které by mohly být využity jako účinné látky při léčbě rakoviny.

Honzovy úspěchy pochopitelně neunikly pozornosti médií. Např. zde:

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/219411010100805/obsah/711682-uspech-mladych-ceskych-chemiku

Srdečně a s velkým obdivem blahopřejeme Honzovi k jeho skvělým úspěchům.

Níže si můžete přečíst Honzovo vyprávění o Mezinárodní chemické olympiádě:

Na letošní ročník Mezinárodní chemické olympiády jsme se tento rok těšili do hlavního města Francie, tedy do Paříže. Hlavním cílem samozřejmě bylo poměřit své znalosti v oblasti chemie a předvést svoji zručnost v laboratoři. Kromě testů na nás ale také čekal téměř desetidenní program, kdy jsme mohli poznat francouzskou kulturu, prohlédnout si různá zákoutí Paříže, okusit vyhlášenou kuchyni a víno, ale také se seznámit s ostatními soutěžícími – tedy s našimi vrstevníky ze všech koutů světa.

Vlastní soutěž je rozdělená na dvě části. Nejprve nás čekalo pět hodin v laboratoři, během kterých jsme měli provést několik různých úloh. Při syntéze jsme prováděli reakci podle takzvané Green chemistry, a zatímco jsme nechali reakci míchat, tak jsme zkoumali různé vlastnosti francouzského vína, jako je obsah oxidu siřičitého, nebo železnatých iontů (víno jsme samozřejmě zkoumali i senzoricky – bylo bílé, mělo příjemnou vůni a odvážnější v nestřežené chvíli i ochutnávali). O dva dny později jsme na pětihodinovém teoretickém testu řešili úlohy týkající se mnoha různých oborů, od kvantové mechaniky až po syntézy různých léčiv, a čekala nás také úloha o molekulových strojích, kterou nám připravil sám laureát Nobelovy ceny.

Během zaslouženého odpočinku jsme se byli podívat do Louvre (nejen) na Monu Lisu, prolezli jsme Pařížské katakomby, viděli Notre Dame obalenou v lešení, zajeli se podívat na zámek a zahrady v nedalekém Versailles a doteď mám doma vlaštovku, kterou jsem házel z vršku Eiffelovky. Pravidelné ochutnávky vína (ale také místního piva) byly samozřejmostí, a už také vím, jak chutná šnek v sýrové omáčce.

Jedna z nejskvělejších věcí na IChO je ale mezinárodní atmosféra a možnost poznat lidi z celého světa. Kromě Slováků a Chorvatů jsme se skvěle pobavili s Argentinci, na projížďce po Seině jsme zpívali s Kubánci a po večerech jsme se učili maďarské a arabské fráze.

Myslím si, že je úžasné, že existuje soutěž, kde člověk může nejen poměřit své znalosti z chemie, ale zároveň poznat novou kulturu a pobavit se s lidmi z celého světa.

— Jan Obořil