Po stopách našich absolventů: Ondřeje Pelánka zpovídala v Dita Brabcová

Ondřej Pelánek odmaturoval na našem gymnáziu v roce 2020 a teď studuje biologii na University College London ve Velké Británii. Během studia na GyBy dosáhl řady úspěchů, od trojnásobné reprezentace České republiky na Mezinárodní biologické olympiádě a evropské vědecké soutěži EUSO po výhru ve středoškolské odborné činnosti v oboru ochrana přírody.

Ahoj Ondro. Co Tě vedlo k tomu, co děláš?

S nadšením pro zvířátka a přírodu jsem se snad narodil, podporující rodina byla ale taky zásadní a fotit jsem začal spolu s tátou. Vždycky jsem byl nejraději venku, chodil po lesích a kopcích, sledoval ptáky, lovil ryby, žáby, roztodivné vodní žoužele a podobně. K většímu zaměření na vědu mě nejvíc motivovala Biologická olympiáda, další středoškolské soutěže a vzdělávací akce (SOČ, korespondenční semináře, letní školy, fajn akcí je spousta). Tyto události mi daly spoustu super kontaktů, skvělých přátel a vlastně mi otevřely cestu k tomu, čemu se chci věnovat. Proto se, děcka, podobných akcí nebojte a zapojte se! Střední je skvělá v tom, že si můžete vyzkoušet nejrůznější věci a najít si to, co Vás naplňuje. Akce navíc jsou ještě skvělejší tím (kromě toho, že nejsou povinné ;-)), že na nich poznáte spoustu nových zajímavých lidí a třeba se i něčemu naučíte – znalosti bývají obvykle nenuceně podávány staršími nadšenými studenty, takže si člověk i učení užije.

Jakému povolání by ses chtěl věnovat v budoucnu?

Ne, že bych po většinu střední příliš přemýšlel nad tím, čemu se chci skutečně věnovat (doporučuji začít dřív). Postupně jsem ale zhodnotil, že zůstanu u toho, co mě baví nejvíc a dává smysl – hlavně poznání života. Spěji tedy k vědecké kariéře v oblasti biologie, i když ohledně přesného budoucího zaměření rozhodnutý nejsem (kromě zoologie mě v poslední době hodně nadchly i obory jako zkoumání vzniku života nebo syntetická biologie). Na vědách se mi líbí to, jak se člověk snaží věci pochopit a bez předsudků a zaujetí vysvětlit. Někdy je to dost sranda, inu svět je fascinující. Neplánuji ale zůstat pouze u čisté vědy. Jednou z nejzábavnějších věcí je důležité znalosti předávat – rád budu učit či pomáhat v organizaci vzdělávacích akcí. Už teď mám nachystaných několik málo přednášek, které bych chtěl na GyBy prezentovat, tak se někdy stavím :-). A samozřejmě zůstanu u mých velkých koníčků – fotografování divoké přírody, cestování a sledování ptáků.

Jaké zvíře, se kterým ses ještě nesetkal, bys chtěl vidět nejvíce?

Spíš, než najít konkrétní druhy, si dávám za cíl poznat různé části světa. Je to praktičtější, protože vidět bych chtěl všechno a život je příliš krátký :-D. Vysněnými destinacemi jsou třeba severní tropická Austrálie se stromovými klokany, obřími mořskými krokodýly a korálovými útesy; Ohňová země, tedy naprostý jih Jižní Ameriky s tučňáky, nandu a hlubokými ledovcovými údolími; tropické pralesy Malajsie nebo tající Grónsko pokryté ledovcem s ledními medvědy a pasoucími se pižmoni.

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Hrdý jsem na své výsledky v biologických soutěžích, úplně největší úspěchy ale sklidily mé fotky divoké přírody. Můžu se pyšnit nejprestižnějším oceněním v historii české wildlife fotografie – hlavní cenou v mladistvé kategorii (mládí bylo značnou výhodou :-)) v soutěži the Wildlife Photographer of the Year 2015. Mé fotky ale sklidily značný úspěch i v dalších soutěžích, však koukněte, jsou na nich pěkná zvířátka. Fotky dávám na náš (s tátou společný) web phototrip.cz či na sociální sítě.

Kdo je tvým vzorem?

Obdivuji mnohé nadšené přírodovědce. Základem je Gerald Durrel, klasik a vzor biologických nadšenců několika generací, se svými roztomile vtipnými knížkami, ve kterých líčí zážitky s lovem zvířat v nejrůznějších částech světa, budováním vlastní zoo či vyrůstáním se svou šílenou přírodovědnou vášní a ještě šílenější rodinou na krásném ostrově Korfu. Obdivuji čtivost knih a argumentaci skvělého popularizátora evoluční biologie Richarda Dawkinse a další autory. Inspirací jsou mi starší kamarádi a vědci. V neposlední řadě jsou mými životními vzory samozřejmě dokonalý táta a děda.

Na závěr bych chtěl dodat, že pokud byste si chtěli popovídat nebo s něčím poradit a mysleli si, že bych mohl být užitečný, kdykoli mi dejte vědět. Napsat mi můžete na FB nebo na email: ondrap2@gmail.com.