Po stopách našich absolventů: Rodinné setkání – Veroniku Kučírkovou oslovila sestra Ivana

Co tě vedlo k tomu, že sis podala přihlášku na GYBY?

Přestup na osmileté gymnázium bylo pro mě tak nějak automatickým rozhodnutím. Vždy jsem počítala s tím, že se na něj budu snažit hlásit, vedli mě k tomu i rodiče. GYBY jsme tehdy zvolili ze dvou důvodů. Škola byla ze všech gymnázií nejblíž bydliště a měla velmi dobrou pověst.

Začala jsi studovat v roce 2006 osmileté studium se zaměřením na klasické jazyky, jak jsi zvládla přechod z učiva na základní škole, bylo to pro tebe náročné?

Musím říct, že učivo na gymnáziu bylo o poznání náročnější než na základní škole. Nejvíc jsem rozdíl poznala na hodinách angličtiny. Ze základní školy jsem uměla poskládat pouze velmi jednoduché věty a časovat pár sloves, na gymnáziu se ode mě očekávaly základy konverzace, které jsem ale naštěstí brzo dohnala. Kromě toho všechny předměty oproti základce vyžadovaly intenzivnější studium doma a věnování se domácím úkolům.

Co sis ze studia na naší škole odnesla?

Kromě dlouholetých kamarádů, se kterými se doteď pravidelně scházíme, jsem škole vděčná za několik věcí. Osm let na gymnáziu mi poskytlo všeobecný přehled ve všech základních oblastech vědy, humanitních oborů atd. Měla jsem možnost a dostatek času přijít na to, který obor mě zaujal nejvíc a postupně si utvářet názor, čemu bych se chtěla po maturitě věnovat ve svém profesním životě.

Díky školnímu projektu Comenius, který byl organizován ve spolupráci se zahraničními školami, jsem získala kontakty na studenty z Francie nebo Španělska, s některými z nich jsme dodnes čas od času v kontaktu. Byla to moje první zkušenost, kdy jsem byla “nucená” komunikovat se zahraničními studenty. Měli jsme možnost poznávat jiné přístupy a díky výjezdům do zahraničí i jiné prostředí a způsoby výuky, velmi mě to bavilo. Částečně i na základě této zkušenosti jsem později na vysoké škole využila zahraničních studijních a pracovních pobytů, protože zásluhou takovýchto výjezdů jsem měla možnost srovnávat různé pohledy na věc, v mém případě hlavně na architekturu.

Myslíš si, že osmileté studium na klasické větvi má oproti ostatním typům studia nějaké výhody?

Myslím, že určitě má. Jak už jsem zmínila, díky osmiletému studiu na klasické větvi jsem získala jakýsi všeobecný přehled a dostatek času uvědomit si, kterým směrem bych se chtěla ubírat.

Další výhodu jsem pocítila v prvním ročníku na architektuře, kde jsme se potkaly dvě velké skupiny absolventů, u kterých jsem sledovala největší rozdíl. Byli to absolventi středních průmyslových škol a absolventi osmiletých gymnázií. Spolužáci z průmyslovky měli velký náskok u technických předmětů jako například rýsování, stavební konstrukce atd., my ale měli velkou výhodu v ostatních všeobecnějších předmětech, jako matematika, dějiny umění a historie obecně a také znalosti cizích jazyků včetně základů latiny.

Považuješ sedm let latiny za přínos? Pomohla ti v tvém oboru?

Popravdě řečeno, na gymnáziu jsem si moc neuvědomovala, že latina, i přesto, že je to mrtvý jazyk, je užitečná znalost a bývá často studenty nedoceněná. Dnes lituju, že jsem jí na škole nevěnovala víc pozornosti. Její přínos vidím v několika ohledech.

Znalost kořenů latinských slov, které jsou základem nejen románských jazyků, mi, někdy i nevědomky, pomohly ve studiu francouzštiny a italštiny, které z ní vychází. Se základy latiny se v mnoha jazycích jednodušeji překládají a odvozují významy slov, aniž bychom je předtím znali. To stejné platí i pro mnoho výrazů našeho jazyka a vlastně obecně terminologii v jakémkoliv oboru. Latina podle mě patří do všeobecného přehledu vzdělaného člověka.

Na vysoké škole jsem se rozhodla studovat architekturu. V tomto oboru mi latina například pomohla ve studiu dějin starověké řecké a římské architektury. Názvosloví množství stavebních prvků antických chrámů, které mě provází na zkouškách celé studium, jsou přímo latinsky anebo z latiny vychází. Mnohem lépe se mi zapamatovávají, když si jejich význam alespoň částečně dokážu odvodit a vysvětlit.

Máš nějakou oblíbenou vzpomínku ze studia na gymnáziu?

Je těžké vybrat jednu vzpomínku, za těch osm let jich mám opravdu hodně. Spousta z nich se váže k vtipným situacím se spolužáky, k oblíbeným profesorům, k tanečním, poslednímu zvonění, školním plesům. Některé historky si doteď rádi s kamarády připomínáme. Asi nejsilnější vzpomínky mám ale ze společných výletů a akcí, kde jsme kromě objevování nových míst mohli trávit čas mimo školní lavice jako velká skupina včetně profesorů. Nejraději vzpomínám na lyžařské kurzy nebo výlet do Říma.

Jsi v posledním ročníku na Fakultě architektury VUT v Brně, jaké máš plány do budoucna?

Zatím úplně konkrétní dlouhodobé plány nemám, myslím, že vykrystalizují časem. Po dokončení školy, což se mi kvůli současné situaci pandemie podaří možná až na podzim, bych se chtěla nechat zaměstnat v architektonické kanceláři a nasbírat další zkušenosti z praxe. Určitě bych chtěla ještě hodně cestovat a poznat další země, v některé z nich i na nějakou dobu zůstat žít a pracovat. A možná jednou, až budu mít dostatek zkušeností a znalostí, bych si ráda založila svou architektonickou kancelář a začala tak v oboru podnikat.